Odsouzená reformace?
(Francouzská justice a protestanté v letech 1534-1572)
Tomáš Konečný
Klasické výklady francouzských náboženských válek se obvykle soustředí na čistě politickou rovinu konfliktu, a především pokrývají období od prvních vojenských střetů k ediktu nantskému, v němž je masakr bartolomějské noci jakýmsi vrcholem násilností. Problém takového přístupu je v ignorování celého půlstoletí, kdy se reformované náboženství šíří Francií a veřejná moc se pokouší na tento jev reagovat. Čtyři desetiletí, kterým se prezentace bude věnovat, se tak pokusí ukázat způsoby, metody, jimiž se francouzská monarchie pokoušela vypořádat se s vznikem, šířením a existencí odlišné konfese na svém území.
Metodologicky p...řednáška čerpá z obratu, který v 70. a 80. letech ve studiu francouzských náboženských válek provedla americká historiografie, zejména v okruhu Natalie Zemon Daviesové a Barbary Diefendorfové. Pojetí, v němž bartolomějská noc nebyla politickým aktem, ale následkem dlouhodobého procesu radikalizace obou náboženských táborů, a náboženské války byly především o náboženství, oživilo bádání o nové perspektivy. Jednu z nich představuje i výzkum rituálů násilí. Zmíněná práce vychází z tohoto přístupu, ale obrací jej směrem od neoficiální perzekuce k oficiální.
Přednáška bude sledovat hlavní mezníky ve vztahu koruny a protestantů a reakci soudnictví na ně, od takzvané aféry s plakáty v roce 1534, přes pokusy vymýtit protestanty ve Francii až po snahy Kateřiny Medicejské o nalezení fungujícího tolerančního režimu, který selhal bartolomějskou noci. Ve všech těchto případech měli francouzští soudci výraznou roli nejen coby vykonavatelé, ale často také jako výrazná opozice. Přednáška dále bude hájit tezi, že toleranční pokus byl výsledkem selhání perzekuce protestantů, stejně jako bartolomějská noc důkazech krachu toleranční politiky.
(Francouzská justice a protestanté v letech 1534-1572)
Tomáš Konečný
Klasické výklady francouzských náboženských válek se obvykle soustředí na čistě politickou rovinu konfliktu, a především pokrývají období od prvních vojenských střetů k ediktu nantskému, v němž je masakr bartolomějské noci jakýmsi vrcholem násilností. Problém takového přístupu je v ignorování celého půlstoletí, kdy se reformované náboženství šíří Francií a veřejná moc se pokouší na tento jev reagovat. Čtyři desetiletí, kterým se prezentace bude věnovat, se tak pokusí ukázat způsoby, metody, jimiž se francouzská monarchie pokoušela vypořádat se s vznikem, šířením a existencí odlišné konfese na svém území.
Metodologicky p...řednáška čerpá z obratu, který v 70. a 80. letech ve studiu francouzských náboženských válek provedla americká historiografie, zejména v okruhu Natalie Zemon Daviesové a Barbary Diefendorfové. Pojetí, v němž bartolomějská noc nebyla politickým aktem, ale následkem dlouhodobého procesu radikalizace obou náboženských táborů, a náboženské války byly především o náboženství, oživilo bádání o nové perspektivy. Jednu z nich představuje i výzkum rituálů násilí. Zmíněná práce vychází z tohoto přístupu, ale obrací jej směrem od neoficiální perzekuce k oficiální.
Přednáška bude sledovat hlavní mezníky ve vztahu koruny a protestantů a reakci soudnictví na ně, od takzvané aféry s plakáty v roce 1534, přes pokusy vymýtit protestanty ve Francii až po snahy Kateřiny Medicejské o nalezení fungujícího tolerančního režimu, který selhal bartolomějskou noci. Ve všech těchto případech měli francouzští soudci výraznou roli nejen coby vykonavatelé, ale často také jako výrazná opozice. Přednáška dále bude hájit tezi, že toleranční pokus byl výsledkem selhání perzekuce protestantů, stejně jako bartolomějská noc důkazech krachu toleranční politiky.
Přednáška se koná v pondělí 24. dubna od 19:10 na hlavní budově FF UK (nám. Jana Palacha 2, Praha 1) v místnosti č. 209.
Více informací viz https://www.facebook.com/events/1347517912055005/.